V hlavě mlha, v rukou brnění: tichá daň workoholismu

Možná je to i váš den: ráno první schůzka, pak e-maily, rychlý hovor po cestě na další meeting, odpoledne deadline. Myš už držíte spíš ze zvyku, prsty jsou „jako cizí" a hlava jede, i když je tělo unavené. Řeknete si, že to přejde. A ono často přejde. Jenže někdy se brnění vrací, úchop není tak jistý a do večera se přikradou únava a „mozková mlha". Na první pohled nesourodé drobnosti mají společného jmenovatele – nervy.

Nervová síť, která drží všechno pohromadě

Periferní nervy jsou jako jemná síť kabelů mezi mozkem a tělem. Díky nim cítíte klávesy pod prsty, hýbete myší, vnímáte teplo hrnku i polohu ruky v prostoru. Když je té práce na síti příliš, začnou se ozývat – nejdřív tiše mravenčením, občasným pálením, později i slabším úchopem. Nejde přitom o jediný důvod, ale o souhru typických „městských" návyků: dlouhé sezení, spánkový dluh, stres a monotónní mikropohyby prstů. Nervy pak regenerují hůř a reagují citlivěji.

Když tělo říká dost

U lidí „od klávesnice" se k psychickému napětí často přidává i to fyzické. Typickým problémem je syndrom karpálního tunelu – vzniká při dlouhodobém utlačování nervu v zápěstí, obvykle kvůli opakovaným, stereotypním pohybům ruky, například při klikání myší. Projevuje se nočním buzením brněním palce, ukazováku a prostředníku, ranní ztuhlostí a nutkáním ruku protřepat. Když se k tomu přidá napjatá šíje a horší držení těla, mohou „zlobit" i nervy, které vycházejí z krční páteře. Signál je přitom vždy stejný – nervy už mají dost a žádají o přestávku.

Cesta k nápravě: Jak nervům ulevit (a sobě taky)

Jako první pomoc často stačí pár jednoduchých návyků. Po čtyřiceti minutách práce se zvedněte, ruce protřepejte, dvakrát se zhluboka nadechněte a upravte polohu. Zápěstí držte v rovině s předloktím, myš i klávesnici mějte blíž k tělu a lokty lehce opřené.

Večer věnujte pár minut uvolnění šíje a předloktí, dopřejte si pravidelný spánek a přes den občas vyměňte kávu za sklenici vody. Pomáhá i lehká, vyvážená strava – dostatek bílkovin, vitaminů skupiny B a antioxidantů dává nervům „palivo" pro regeneraci.

Tyhle drobnosti vypadají nenápadně, ale pro nervy znamenají opravdový nádech.

Víc než „béčko": chytrá výživa nervů

Nervy potřebují nejen odpočinek, ale i výživu. Vitaminy B2 a B6 jsou pro ně základ – pomáhají nervové soustavě fungovat a chrání buňky před stresem. Když jsou ale nervy dlouhodobě podržené, dává smysl přidat i přírodní polyfenoly, o které je dnes velký zájem pro jejich antioxidační a „neuroprotektivní" účinky – například kurkumin, resveratrol a mangiferin.

Zvlášť u kurkuminu záleží na formě: samotná kurkuma z jídla nestačí, vstřebává se špatně. V kombinaci s piperinem (z černého pepře) se jeho využitelnost zvyšuje až několikanásobně. Proto dávají smysl doplňky stravy, které spojují B2, B6 a polyfenoly v dobře vstřebatelné formě.

Tichý parťák vašeho dne

Nervový systém je tichý parťák, který nás drží v chodu od rána do večera. Pomáhá soustředit se, reagovat, pohybovat, dýchat. Většinu času nic nechce – jen funguje. Ozve se až tehdy, když je přetížený. A tehdy nám vlastně říká jediné: „Zpomal, doplň energii, dopřej mi péči."

A právě to je férová výměna – tolik práce, kolik po nervech chceme, si zaslouží stejnou míru pozornosti. Krátké pauzy, lepší poloha ruky, klidný spánek a výživa, která nervům prospívá – to všechno se vrátí v jistějším úchopu, klidnějších prstech a jasnější hlavě. A pokud máte pocit, že ani pestrá strava nestačí, mohou být vhodnou oporou i doplněnky stravy určené k podpoře nervového systému – s vitaminy skupiny B a přírodními antioxidanty, které pomáhají nervům zvládat každodenní zátěž.

Nervy za nás pracují celý den. Teď je řada na nás – podejme jim pomocnou ruku.